Úvod > Oddělení a ambulance nemocnice > Oddělení klinické biochemie > Aktuality

Preanalytická fáze

05.10.2011

Preanalytická fáze

Preanalytická fáze je důležitou součástí analytického procesu. Zahrnuje přípravu pacienta, vlastní odběr, označení odebraného biologického materiálu, jeho transport do laboratoře, příjem materiálu v  laboratoři, zadání požadavků do laboratorního informačního systému a přípravné práce před analýzou (např. centrifugaci nebo další úpravu biologického materiálu). Podle Doporučení k převzetí biologického materiálu klinickou laboratoří, které vydala ČSKB v březnu 2011, je preanalytická fáze zdrojem více než 50% chyb, které mohou vést k nesprávnému výsledku, i s možností poškození pacienta. Proto je nezbytné v maximální míře procesy preanalytické fáze standardizovat s cílem  podstatně redukovat počet výsledků zkreslených, respektive znehodnocených preanalytickými chybami.

Zásady preanalytické fáze jsou podrobně popsány v Laboratorní příručce Oddělení laboratoře. Níže uvedené vlivy shrnují možnosti ovlivnění kvality a správnosti výsledku mimo laboratoř.

 

1.   Příprava pacienta

Pokyny před jednotlivými typy odběrů, viz Laboratorní příručka, kapitola H – Přílohy

 

  Před odběrem krve je důležité dodržet:

  • odběr nalačno -  pro většinu vyšetření stačí nejíst 8 h, u vyšetření lipidového metabolismu 12 h před odběrem, nejíst tučná jídla, nekouřit
  • nežíznit - ráno před odběrem vypít 0,2 – 0,3 l neslazeného čaje / vody
  • bez předchozí zvýšené fyzické námahy (zvýšení glukózy, triglyceridů, laktátu, CK, AST, kreatininu, snížení thyroxinu)
  • odběr provést v ranních hodinách, není-li odběr v jinou dobu nezbytný vzhledem k aktuálnímu stavu pacienta (diurnální rytmus – např. kortizol, železo, kreatinin, draslík)
  • nestandardní odběr materiálu je třeba specifikovat na žádance

 

2.   Vlastní odběr materiálu

Pokyny pro odběry, viz Laboratorní příručka, kapitola C – Manuál pro odběry primárních vzorků

Při odběru krve je třeba dodržet:

  •  odebírat do již odběrové nádobky předem označené identifikací pacienta
  • zajistit přesnou a jasnou indentifikaci biologického materiálu (jméno, příjmení, rodné číslo) a ve shodě údajů se žádankou
  • vhodný odběrový materiál (použití stabilizačních a antikoagulačních činidel – např. použití NaF pro vyšetření glukózy a laktátu, ABR do kapiláry / stříkačky s heparinem)
  • poloha pacienta při odběru  v relativním klidu a vsedě (vestoje vyšší hodnoty bílkovin, enzymů, lipidů a látek na ně vázaných)
  • při použití turniketu paži pouze krátce stáhnout (max. 1 minutu) a dlouho necvičit (zvýšení ALT, AST, CK, LD, bilirubinu, albuminu, cholesterolu, vápníku, kreatininu, glukózy a dalších analytů)
    • je-li z jednoho vpichu více odběrů, pak v doporučeném pořadí:

1.      odběr pro hemokulturu

2.      zkumavky bez odběrových přísad

3.      zkumavky pro hemokoagulaci

4.      ostatní zkumavky s přísadami v pořadí: citrát, heparin, K3-EDTA, oxalát, fluorit, ostatní

  • při podávání infuzí – nejdříve za 8 hodin po ukončení infuze s tukovou emulzí, pro ostatní  za cca 1 hodinu po skončení. V případě odběru nutného dříve odběr z druhé ruky nebo místa pod intravenózní linkou, ne proximálně od místa infuze. Odběr při infúzi označit na žádanku.
  • zabránit hemolýze – vzorek opatrně promíchat převracením, netřepat. Při použití otevřeného odběrového systému nevstřikovat vzorek do zkumavky přes jehlu a zabránit napěnění vzorku.

 Chyby vedoucí k hemolýze:

 -     použití vlhké odběrové soupravy

 -     znečištění odběrové jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku

 -     použití příliš úzké odběrové jehly

 -     stékání krve po povrchu pokožky a následné zachycení do zkumavky

 -     prudké třepání krve ve zkumavce (nešetrné promíchávání a transport)

 -     uskladnění plné krve v chladničce při teplotě nižší než 4° C

 -     prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře

 -     použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla

 -     vstřikování krve do zkumavky přes jehlu (není-li použit vakuový systém)

  • po odběru srážlivé krve je dobré nechat vzorek 5 – 10 minut srazit v místě odběru

 

Při odběru moče je třeba dodržet:

  • pro vyšetření moče (chemicky a sediment) – první ranní vzorek, střední proud
  • sběr moče uchovávat v chladnu a temnu
  • vyšetření fázového kontrastu – po dohodě s laboratoří, vzorek musí být doručen do laboratoře do 20 minut po odběru
  • před odběrem moče je třeba provést hygienickou očistu zevního genitálu.

 

3.  Transport materiálu

je zajišťován smluvní svozovou službou od externích lékařů a donáškovou službou MMN z jednotlivých oddělení nemocnice, s harmonogramem svozu jsou lékaři seznámeni. Harmonogram svozu je k dispozici na příjmu Oddělení laboratoře a v platném Rozpisu časů odvozu krve od lékaře, který distribuuje provozovatel svozové služby.

Při transportu materiálu je třeba dodržet:

  • transport má být při adekvátní teplotě. Pro transport běžných vzorků postačuje  pokojová teplota. Pokud je vyžadován speciální režim pro transport, je toto uvedeno v Laboratorní příručce u daného analytu (např. homocystein – transport při 4° C, vyšetření acidobazické rovnováhy – transport v tajícím ledu).
  • transport má být šetrný, je třeba zabránit vystavení přímému slunečnímu světlu (ovlivnění koncentrace bilirubinu, vitamínu B12 a folátu)
  • transport má probíhat co nejrychleji. Podle doporučení ČSKB (2011) má být sérum / plazma separováno do 3 hodin po odběru (pro vyšetření glykémie ze zkumavky bez stabilizačního činidla NaF do 2h), lze-li vzhledem k transportním  možnostem.

 

  • Materiál vyžadující kratší dobou doručení:

-    koagulace (do 2 hodin)

-    sedimentace (do 2 hodin, jinak musí být skladovány v lednici při teplotě do +8 °C)

-    moč na vyšetření sedimentu (do 2 hodin)

-    moč na vyšetření erytrocytů ve fázovém kontrastu (do 20 minut)

-    vyšetření krevních plynů, Astrup (do 15 minut)

 

  • Pokyny k transportu vzorků jsou v Laboratorní příručce – kapitola C 11 – Nezbytné oprerace se vzorkem,  stabilita a dále u jednotlivých analytů.

 

 

 

Vypracoval: Ing. Barbora Gottwaldová

MUDr. Jana Granátová

Oddělení laboratoře

 

Datum:  3.10.2011

 

Tento dokument byl vydán jako Metodický list Oddělení laboratoře č. 7/2011

zpět

 
 

velikost písma - A +

Loga projektu Projekt Zavádění CAF v Jilemnici

Projekt „Zavádění CAF v Jilemnici“ číslo: CZ.1.04/4.1.01/53.00038. Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Díky projektu pořídila Masarykova městská nemocnice v Jilemnici v roce 2011 tyto webové stránky.