Subarachnoidální krvácení je diagnóza, která s vysokou pravděpodobností končí trvalým postižením nebo smrtí. U pacienta Václava Povolného však vedla, navzdory vážnému neurologickému postižení a dlouhé imobilitě, k plnohodnotnému návratu do života. Klíčovou roli sehrála časná a správně vedená neurorehabilitace v prostředí, kde se spojuje mezioborová péče, práce s motivací pacienta a využití robotických a biofeedback technologií.

Václav, dříve zcela zdravý muž a příslušník vězeňské služby, prodělal v listopadu 2023 Subarachnoidální krvácení. Následovala resuscitace, UPV, dlouhodobá sedace, zavedení tracheostomie i epicystostomie. V důsledku parézy hlasivek zůstával neschopen samostatného verbálního projevu. Dominantní spastická paréza dolních končetin (zejména LDK) jej zcela vyřadila z běžného života. Do Rehabilitačního centra MMN byl přijat k plánované ortopedické intervenci kvůli fixním kontrakturám. Šlo o aponeurotomii a tonotomii adduktorů a gracilis, prolongaci hamstringů a Achillovy šlachy a fixaci hlezenního kloubu. Po výkonu následovala sádrová fixace a brzy nato akutní fáze rehabilitace.

Individualizovaná rehabilitace a role technologií

Pooperační péče v MMN začala včasnou vertikalizací, nácvikem ADL a edukací v oblasti autoterapie. Základem terapie bylo propojení několika klíčových oblastí:

• Fyzioterapie zaměřená na aktivaci hlubokého stabilizačního systému pomocí konceptu DNS dle MUDr. Koláře, protahování zkrácených struktur, respirační fyzioterapie a práce s fasciemi.
• Ergoterapie podporující soběstačnost a výběr kompenzačních pomůcek.
• Psychosociální složka, která je u pacientů s dlouhodobou imobilizací často podceněná. V tomto případě ale tvořila nedílnou součást procesu, zejména při práci s depresivním syndromem, insomnií a poruchou chuti k jídlu.

Zásadní roli hrály i přístroje poskytující zpětnou vazbu, které umožnily kontrolu stereotypu chůze, symetrie pohybu a zároveň pacienta motivovaly:

• R-Force umožňuje odlehčenou chůzi s vizuální kontrolou, což je u pacientů po dlouhodobé imobilizaci zásadní pro bezpečný nácvik.
• D-Wall stabilometrická plošina s možností sledování zatížení, těžiště a korekce chyb v reálném čase.
• Walker View běžecký pás s kamerovým systémem a virtuální realitou, umožňující trénink krokového stereotypu v simulovaném prostředí.

Tyto technologie významně rozšiřují terapeutické možnosti. Nejen v oblasti pohybu, ale i motivace a angažovanosti pacienta, která je pro návrat k soběstačnosti rozhodující.

Výsledky a širší význam

Po několikatýdenní hospitalizaci opustil Václav Povolný zařízení jako funkčně soběstačný. Stále s tracheostomií, ale mobilní, schopný samostatného pohybu s pomocí NW holí a aktivně zapojený do běžného života. Vnímá zlepšení nejen fyzické, ale i psychické. Nyní jej čeká otolaryngologický zákrok ve FN Motol (laterofixace hlasivek) a na jaře plánuje návrat do MMN v rámci rekondičního pobytu.

„Jsem zpátky doma. A vím, že bez toho týmu lidí a technologií bych to nezvládl.“ – Václav Povolný

Tento případ ukazuje, jak zásadní je nejen časná intervence (v ideálním případě již do 48 hodin od stabilizace pacienta), ale také propojení klinické odbornosti, péče napříč profesemi a technologické podpory. MMN se zde profiluje jako zařízení, které nejen drží krok s moderní neurorehabilitací, ale nabízí prostor pro plné využití potenciálu terapeuta i lékaře, ať už formou samostatné práce, mezioborové spolupráce nebo odborné specializace.

Doporučujeme také shlédnout videodokument s příběhem pana Povolného.

Na otázky odpovídá: Bc. Martina Brožková